Tak jsem se minulý (určitě letošní poslední hezký) víkend vracela z nákupu, a i když normálně nejsem fanda kubismu jako takového, přiznávám, že v architektuře mně docela oslovil. A co konkrétně? Tahle budova ve Spálené ulici na Praze 2...
Zvláštní na tomto domu s názvem Diamant navrženém Emilem Králíčkem na počátku 20. století, je kromě jehlancových detailů i fakt, že orámování svatého patřící sousedícímu kostelu, je taky kubistické. No, asi se někdo pokoušel o propojení těchto naprosto nesouvisejících budov. Diamant je zčásti bankou a zčásti galerií, jejiž vstup taky stojí za zmínku
Kousek jsem se vrátila na Jungmannovo náměstí, které na žádost stavitele tentýž architekt "osvětlil" kubistickou lucernou. Ta, bohužel, v poslední době slouží spíš jako pisoár, než-li ojedinělý architektonický prvek
Vzpoměla jsem si, že další "kuba" je relativně blízko, a tak jenom o čtyři tramvajové zastávky dále jsem pohledem ohlodávala obytný dům Josefa Chochola v Neklanově ulici pod Vyšehradem. Mimochodem, tímto stylem se plánují inspirovat i tvůrci multifunkční budovy na, v poslední době tak stavitelsky bublajícím, Rohanském ostrově. Půjde o budovu Keystone a až (nebo jestli) bude za dva roky stát, rozhodně si ji nenechám ujít
A konečně - co by byla kubistická Praha bez domu U Černé Matky Boží Josefa Gočára z roku 1912 v Celetné ulici? Samozřejmě, doba i turismus si žádá efektivnějšího využití než u zbylých staveb, a tak je v 1. patře stylová kavárna Orient, ostatní patra jsou napěchovaná expozicemi českého kubismu. Alespoň někde se mohou hranatí zájemci vyřádit :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat